Nosíte v hlavě aplikaci, ale neumíte programovat? Vyzkoušejte no-code a low-code platformy!

Možná vám chybí aplikace, která by vám zjednodušila práci. Nebo aplikace pro lidi s podobnými koníčky, jaké máte vy. Možná dokonce cítíte podnikatelskou příležitost, objevili jste mezeru na trhu… Nechali jste vaše inovativní myšlenky zapadnout prachem jen proto, že nemáte programátorské dovednosti?

Pokud svůj nápad povíte rodině nebo přátelům, často si jeho realizaci nedokážou představit, nevěří v jeho úspěch. Uvěřili jste jejich kritice? Škoda, skvělé nápady na aplikace mohou mít lidé z různých oblastí! Co kdybyste všem pochybovačům mohli poskytnout funkční prototyp? Co kdyby vám někdo nabídl možnost tvořit aplikace bez programování nebo s minimální znalostí programování? S dobrým prototypem můžete najít a přesvědčit i investory, kteří pomohou vašemu projektu vyrůst.

No-code a low-code platformy otevírají dveře k vývoji aplikací širšímu okruhu lidí. V článku vám představíme strategické východiska i praktické postupy, které vám zjednoduší cestu od počátečního nápadu k funkčnímu prototypu s minimální funkcionalitou (MVP – Minimum Viable Product).

Co potřebujete vědět, než se pustíte do vývoje aplikace?

Vrstvy aplikace a vývojový tým při klasickém či cloudovém vývoji aplikací

Svým vzhledem či funkcionalitou jsou mobilní či webové aplikace velmi rozmanité a přesto jejich základní architektura z hlediska programování je velmi podobná. Nejčastěji se hovoří o třívrstvé architektuře:

• Prezentační vrstva (nazývaná také frontend): Uživatelské rozhraní, s kterým jako uživatel interagujete. Vizuální a interaktivní část aplikace, přizpůsobená zařízení, kde se aplikace spouští – počítače verzus mobilní zařízení.
• Aplikační vrstva (nazývaná také backend): Vrstva, ve které jsou uloženy všechny algoritmy, výpočty, naprogramovaná funkcionalita. Je to logická vrstva aplikace, která zpracovává data odeslaná z prezentační vrstvy, vykonává potřebné výpočty a rozhodnutí a komunikuje s databázovou vrstvou.
• Databázová vrstva: Databáze slouží na uložení a správu všech dat potřebných pro chod aplikace.

Architektura cloudových aplikací může být podobná tradičním třívrstvým modelům, ale často je rozšířena o další komponenty a služby specifické pro cloudové prostředí.

• V cloudových aplikacích jsou typicky všechny vrstvy uloženy a spravovány v cloudu, což poskytuje výhody ve flexibilitě, škálovatelnosti a dostupnosti.
• V cloudovém prostředí může aplikační vrstva využívat cloudové výpočetní služby, jako jsou serverless funkce nebo kontejnerizované aplikace.

Vývoj aplikace je týmová práce. Každá vrstva je programována jiným odborníkem. Hlavně z toho důvodu, že pro každou vrstvu jsou použity jiné programovací jazyky, frameworky a podobně.

Tuto teoretickou část jsme do článku zařadili hlavně proto, aby osvětlila běžnou praxi při vývoji aplikací pro neprogramátory. Pokud byste se pustili do vývoje aplikace tímto klasickým způsobem, potom:

• Budete potřebovat programátora pro aplikační vrstvu.
• V případě složitějších databází nebo datových skladů, budete potřebovat i programátora pro databázovou vrstvu.
• Budete potřebovat programátora pro prezenční vrstvu.
• Budete potřebovat přesně definovat a komunikovat vaše požadavky všem programátorům, aby se předešlo častým úpravám. Všechny požadavky na úpravy již hotových částí aplikace (i zdánlivě malé změny jako například posunutí prvků na obrazovce, jiné texty a podobně) vyžadují dodatečné programátorské úsilí, což vede k dodatečným nákladům a prodloužení vývoje aplikace.

Proto je pro jednotlivce s inovativním nápadem klíčové zvolit si jinou strategii. Strategii, která umožňuje efektivní vývoj prototypu, minimalizuje potřebné zdroje a umožňuje flexibilnější adaptaci na změny během vývoje.

Poučte se z nejčastějších chyb startupů

Startup Genome je organizace pro rozvoj inovačních systémů, která spolupracovala s více než 160 inovačními ministerstvy a veřejnými/soukromými agenturami ve více než 55 zemích. Podle statistiky Startup Genome, 90% startupů skončí neúspěchem. Proč?

Nejčastější chyby při vývoji aplikací, které mohou vést k neúspěchu projektu:

• Nedostatečná validace trhu: Mnohé startupy začínají s vývojem aplikace bez průzkumu trhu a ověření, zda existuje reálný dopyt po jejich produktu.
• Nedostatečné pochopení cílové skupiny: Může to vést k vytvoření aplikace, která neosloví očekávanou skupinu uživatelů nebo nesplní jejich specifické potřeby.

• Příliš komplikovaná aplikace: Příliš mnoho funkcí již v první verzi aplikace může vést k složitému a dlouhému vývoji a vyšším nákladům. A někdy i k frustraci uživatelů, kteří hledají jednoduchost a efektivitu.
• Ignorování zpětné vazby od uživatelů: Nereagování na zpětnou vazbu od raných uživatelů a neupravení produktu na základě jejich názorů může způsobit, že aplikace nebude v souladu s potřebami a očekáváními trhu.
• Nedostatečné testování: Povrchní testování aplikace může způsobit, že chyby jsou odhaleny až po jejím uvedení na trh, což může vést k špatné uživatelské zkušenosti a negativním recenzím.
• Podceňování marketingu a prodeje: Bez efektivní marketingové kampaně a prodejní strategie může být i technologicky dokonalá aplikace přehlédnuta.
• Nedostatek finančních prostředků: Vývoj aplikací může být drahý, startup může minout své zdroje ještě předtím, než bude aplikace uvedena na trh.

Říká se, že moudrý se poučí z chyb druhých, ne ze svých vlastních. Přistupte k vývoji aplikace s větší šancí na úspěch!

Testujte váš nápad pomocí strategie modrého oceánu

Je přirozené, že ve světě plném kreativních lidí může mít stejný nápad jako vy i někdo jiný. Nebo pohlcen svou vlastní agendou máte příliš optimistická očekávání, že podobnou aplikaci, jakou jste vymysleli, potřebuje mnoho lidí.

Než se pustíte do vývoje aplikace, prozkoumejte trh a vaši konkurenci! Sázejte více na data než na intuici.

„Strategie modrého oceánu“ je teorie, kterou popularizovali W. Chan Kim a Renée Mauborgne, a která vysvětluje, jak identifikovat neobsazené příležitosti na trhu. Více vysvětluje následující obrázek, na kterém jsou tři kruhy – jeden kruh znázorňuje „Co potřebuje zákazník„, druhý kruh znázorňuje „Co nabízíte“ a třetí kruh „Co nabízí vaše konkurence„.

Podívejme se na průniky kruhů – tedy zájmů zákazníka, vás a vaší konkurence:

• Ideální je, pokud vaše nabídka spadá do průniku „Blue ocean“ – Modrý oceán. Pak uspokojuje poptávku zákazníka a zároveň vaše konkurence nemá stejnou nabídku. Začínáte podnikat na neobsazeném trhu. Snažíte se najít a vyvinout nové způsoby, jak uspokojit potřeby zákazníků, například prostřednictvím inovací v produktech, službách nebo obchodních modelech.
• Průniku „Red ocean“ – Červený oceán byste se měli vyhnout. Nabízeli byste zákazníkovi stejné produkty jako konkurence a museli byste se o něho „prát“. Červený oceán je soutěž na existujících trzích, musíte přemoci konkurenci, často to vede k cenové válce a snižování marží.
• Růžový průnik „Výhody vaší konkurence“ je pro vás zatím nedosažitelný. Nabídnout zákazníkům výhody jako vaše konkurence zatím neumíte.
• Zelený průnik „Bitva na špatném poli“ je jednoznačně špatné podnikatelské rozhodnutí. Pouštíte se do bitvy s konkurencí, přičemž zákazník o daný produkt či službu nemá zájem. Zbytečně utrácíte čas a peníze. Jak vy, tak vaše konkurence.
• Modrá část „Po tomto není poptávka“ představuje něco, co máte v nabídce jen vy a vaše konkurence ne. Zákazník však o tom nemá zájem! Nebo o tom jen neví? Umíte přeměnit tuto nabídku na novou příležitost? Pokud ne, nevěnujte se této činnosti, znovu je to jen ztráta času a peněz.

Pokud jste zjistili, že podobný nápad jako je ten váš už na trhu je, nesmutněte. Zaměřte se na inovace, vývoj aplikací s přidanou hodnotou, která vás odliší od konkurenčních řešení. Někdy stačí inovovat „jen“ obchodní model, tedy marketingově se zaměřit na takové potřeby zákazníka, které zatím vaše konkurence neoslovila. Více o této strategii najdete například v článku Blue Ocean Strategy.

Co je to MVP? Koncept minimálně funkčního produktu

Předchozí kapitoly vás naučily, že je potřeba velmi brzy ověřovat, zda váš produkt splňuje očekávání zákazníků. Zda ho potřebují, zda na něj budou ochotni utratit své peníze. Při vývoji softwaru se často používá koncept MVP (Minimal Viable Product), koncept prototypu s minimální funkcionalitou.

Hlavní myšlenka tohoto konceptu vysvětlená dvěma větami:

• Vaším cílem není vytvoření dokonalého produktu na první pokus.
• Vaším cílem je vytvoření prototypu s minimální funkcionalitou, který přiláká první uživatele ochotné otestovat váš produkt a dát vám zpětnou vazbu.

Tento postup přináší několik výhod:

• Velmi brzy získáte zpětnou vazbu od skutečných uživatelů. Zjistíte, zda produkt řeší jejich problémy a potřeby, tedy zda má tržní potenciál. Uživateli navrhovaná vylepšení můžete zahrnout do dalších iterací produktu.
• Rychlé uvedení produktu na trh může být konkurenční výhoda. Poskytnete uživatelům základní funkcionalitu například výměnou za zápis do newsletteru, pravidelně posíláte novinky o doplněné a nově připravované funkcionalitě. Vybudujete si komunitu loajálních platících zákazníků.
• Koncept MVP vám pomáhá optimalizovat finanční i časové investice. Vývoj prototypu se základní funkcionalitou stojí méně a trvá méně. Pokud se náhodou ukáže, že prototyp nedosáhne očekávaného tržního potenciálu, snížili jste ztrátu.

Nastal čas na využití no-code nebo low-code platforem

Už víte, že nechcete vyvíjet aplikace draze a zdlouhavě, poučili jste se z chyb jiných startupistů, definovali jste si přesně cílovou skupinu a její potřeby a prozkoumali nabídku konkurence. Nastal čas dozvědět se více o vývoji aplikací bez programování. Hlavně proto, že vám umožní efektivní a levnější vývoj MVP – prototypu s minimální funkcionalitou, ve srovnání s klasickým vývojem, kdy dáte aplikaci naprogramovat programátorům. Možná tento vývoj dokonce zvládnete i sami.

No-code platformy (platformy pro vývoj aplikací bez kódování) umožňují namísto tradičního programování založeného na psaní kódu vytvářet software prostřednictvím grafických uživatelských rozhraní a pomocí konfigurace různých prvků a jejich vlastností.

Low-code platformy (platformy pro vývoj aplikací s minimálním kódováním) poskytují základní kód, skripty a integrace, takže vývojáři mohou prototypovat, budovat nebo škálovat aplikace bez vytváření složité infrastruktury.

Typy no-code a low-code platforem

Těchto platforem je v nabídce nepřeberné množství, jak si vybrat tu správnou? Některé platformy vám umožní postavit si aplikaci takříkajíc „na zelené louce“, jsou velmi komplexní a flexibilní, využitelné pro různé typy aplikací. Některé platformy jsou naopak připraveny jen na užší specifickou funkcionalitu, například na tvorbu formulářů, grafickou interpretaci dat a podobně.

Hledejte proto vhodný typ platformy především podle účelu vašeho projektu:

• Vývoj aplikací: Vývoj složitějších aplikací bez programování. Např. Appy Pie, FlutterFlow, Softr, Bubble, Zapier Interfaces, Bildr.
• Vývoj mobilních aplikací: Jednodušší i složitější mobilní aplikace bez programování. Např. Glide, Draftbit.
• Tvorba webových stránek, e-shopů: Tyto nástroje nabízejí kombinaci přizpůsobitelných šablon a další funkcionality dostupné přes moduly. Moduly jsou snadno připojitelné a konfigurovatelné bez programování. Např. WordPress, Wix, Squarespace, Shopify.

• Databázové nástroje: Nástroje pro vizualizaci databází. Například Airtable, Ragic, Appmaster.
• Nástroje pro pracovní procesy (workflow): Pro automatizaci a zlepšení opakujících se pracovních postupů. Např. Zapier, Make, Monday.com.
• Nástroje pro tvorbu formulářů a průzkumů: Tvorba formulářů nebo průzkumů s nejrůznějšími možnostmi pro pole formuláře. Např. Google Forms, Jotform, HeyFlow, Pointerpro.
• Nástroje pro umělou inteligenci a strojové učení: Zpřístupnění algoritmů a dat pro vývoj umělé inteligence: Dataiku, The AI & Analytics Engine, Chatbase.
• BI nástroje (business intelligence): Nástroje pro sběr firemních údajů a tvorbu a vizualizaci různých statistik potřebných pro firmy. Např. Dundas, Power BI, Looker.
• Nástroje pro vizualizaci prototypů: Nástroje pro tvorbu vizuálních konceptů a vizuálních prototypů pro weby nebo mobilní aplikace. Například Figma, Adobe XD, Balsamiq, Framer.

Další faktory, které byste mohli zvážit při výběru no-code nebo low-code platformy jsou uživatelská přívětivost, intuitivní ovládání, možnost vložit vlastní kód (někdy vám šablonovité řešení nemusí vyhovovat a chcete vlastní řešení), dostupnost podrobných návodů a tutoriálů, ale i velikost a aktivita komunity okolo dané platformy. Možnost oslovit zkušenější uživatele vám může výrazně usnadnit získávání rad a podpory během vývojového procesu. My se v dalších článcích zaměříme na podrobnější poznávání některých no-code platforem.

Příklady, jaké aplikace je možné vytvořit pomocí no-code platforem, jsou v následujícím videu:

Limity vývoje přes no-code a low-code platformy

No-code platformy jsou vynikajícím nástrojem pro rychlý vývoj a testování nápadů, ale mají určitá omezení.

• Omezené přizpůsobení: Pokud potřebujete funkcionalitu nebo design na míru, může to být problém.
• Škálovatelnost: No-code platformy nemusí být vhodné pro aplikace s vysokým počtem uživatelů, aplikace s vysokou mírou uživatelské interakce nebo aplikace, které vyžadují výpočty nad velkým množstvím dat.
• Integrace s existujícími systémy: Pokud potřebujete vaši aplikaci propojit s dalšími aplikacemi, přičemž se využívají specifická API nebo specifické protokoly, no-code platforma na to nemusí mít připravené řešení.
• Vlastnictví kódu a přizpůsobení do budoucna: Při používání no-code platformy nejste vlastníky zdrojového kódu. V budoucnu to může omezit migraci aplikace na tradičnější vývojovou platformu a její rozšíření o vaše vlastní naprogramované funkcionality.

Pokud chcete využít no-code aplikaci na vývoj MVP – prototypu s minimální funkcionalitou, tato omezení vás nemusí trápit. Prototyp potřebujete na to, abyste si ověřili smysl i směr dalšího vývoje. V případě, že má vaše aplikace tržní potenciál, může vám prototyp pomoci získat investory.

Seznam no-code a low-code platforem pro vývoj aplikací

Souhrn a závěr

No-code a low-code platformy otevírají nové možnosti pro každého s kreativními nápady. Mohou své nápady proměnit na webovou či mobilní aplikaci bez ohledu na technické dovednosti. Tyto nástroje umožňují rychlý vývoj prototypu s minimální funkcionalitou a brzké uživatelské testování. Okamžitě si ověříte tržní potenciál vašich nápadů a poté v dalších iteracích vývoje zapracujete připomínky uživatelů. Podle rozsahu vaší aplikace můžete ve vývoji pokračovat s využitím no-code platformy nebo při složitějších aplikacích s množstvím funkcionalit či designu na míru klasickou programátorskou cestou.

Máte zkušenosti s no-code platformami? Vyzkoušeli jste si pomocí některé z nich vytvořit aplikaci? Podělte se o vaše zkušenosti v komentářích. My se v dalších článcích také zaměříme na podrobnější poznávání některých no-code platforem.